Paní ucitelka ve skolce pomáhá chlapeckovi s obouváním bot. Oba tlacili, tahali, ale porád se do tech boticek nemohli dostat. A kdyz se to konecne podarilo, tak si oba upocení sedli, chlapecek se podíval na boty a ríká: "Paní ucitelko, my jsme dali boticky obrácene." Paní ucitelka se také podívala a skutecne, boty byly obutý obrácene. Zachovala klid, znovu je sundala a znovu je rvali na nohy. Tentokrát správnou botu na správnou nohu. Potom se chlapecek podívá na boty a ríká: "To ale nejsou moje boticky." Ucitelka se kousla do jazyka a místo toho, aby na nej zarvala: "To jsi, ty hovado, nevedel drív?", s námahou zase boticky sundala. Kdyz byly boty dole, povídá chlapecek: "To jsou boticky mého brásky. Maminka ríkala, ze je ted budu nosit já." Ucitelka uz nevedela, jestli se má smát nebo plakat a znovu pomohla chlapeckovi do bot. Kdyz mu po té úporné práci pomáhala do kabátu, tak se zeptala: "Kde más rukavicky?" Chlapecek odpoví: "Rukavicky mám schované v botickách."
Ve školní jídelně si přisedl student k profesorovi a ten říká: "Prase si nezaslouží, aby sedělo s labutí." Student se zvedl s odpovědí: "Tak já letim." Čímž samozřejmě pana profesora namíchl a ten se rozhodl, že mu dá zabrat u zkoušek. Bohužel pro něj, student na vše odpověděl bezchybně. Proto mu dává poslední otázku: "Kdybyste si mohl vybrat ze dvou pytlů a v jednom bylo zlato, ve druhém rozum, který byste si vybral?" Student po chvíli řekne, že by si vzal ten se zlatem. Profesor vítězoslavně: "No vidíte, a já bych si vybral ten s tím rozumem." Student neváhá: "Vždyť jo, každý si vybere to, co mu chybí." Profesor už je tak vytočený, že na studentův test napíše BLBEC a pošle ho pryč. Student odchází, aniž by se podíval na hodnocení a za chvíli se vrátí s otázkou: "Pane profesore, Vy jste se mi tu sice podepsal, ale nenapsal jste tu žádnou známku..."
Přijde Pepíček ze školy a povídá tatínkovi že dostal pětku z matiky. "Jak to?" ptá se podrážděně otec. "Nejdříve se mě učitelka zeptala, kolik je 3 x 2. A já jí povídám že 6," říká Pepíček. "No to je správně," na to tatík. "A pak se mě zeptala, kolik je 2 x 3," povídá Pepíček. "Jakej je v tom kurva rozdíl?" rozčíli se tatík. "Přesně to jsem řekl," na to Pepíček.
O přestávce jsou na chodbě ve škole tři žáci. Jeden má dvojku z chování, druhý trojku z chování a třetí pětku z biologie. Jde kolem učitelka, a ten, co má dvojku řekne: -Já jí zvednu sukni. Ten s trojkou: -Já jí stáhnu kalhotky. A ten s pětkou: -A já jí praštím pravítkem přes koule!
Sedí si tak profesor ve veřejné knihovně a sbírá jakési informace na svou další přednášku statistiky, když najednou překvapen vykřikne: "Překvapivé! Zvláštní!" - "Co se stalo?" optá se jeden ze studentů. "Věřil byste, že při každém mém výdechu zemře jeden člověk?" - "Opravdu zajímavé," opáčí student. "A zkusil jste jinou zubní pastu?"
Na školním výletě přespává třída přes víkend v tělocvičně. Učitel v pátek večer rozmístí slečny na jeden konec a chlapce na druhý, uprostřed nakreslí čáru a říká: "Za každé překročení této čáry účtuji deset korun!" A z davu chlapců se někdo ozve: "Můžu si koupit permanentku?"
Přijde jednou student práv ke státním zkouškám, posadí se a examinátor mu dá otázku: "Tak mi třeba vysvětlete, co je to podvod." "Podvod je, když mě teď necháte propadnout." Examinátor vyletí: "Cože!?" "No podvod je přeci, když zneužijete nevědomosti druhého k tomu, abyste ho poškodil."
Studenti medicíny mají prednásku o rozmnozování. Profesor vykládá: ".. kupríkladu takový býk zvládne tento akt i tricetkrát za den.." Z první rady se ozve studentka: "Tricetkrát!? Mohl byste to prosím zopakovat, aby to slyseli i ti, kterí sedí vzadu?" Prednásející tedy zopakuje hlasiteji: "Býk zvládá tento akt i tricetkrát za den." V poslední rade se zvedne student: "Prosím Vás, a to ho pripoustejí stále na tu stejnou samici?" "Ne, to samozrejme ne, pokazdé na jinou," odpoví profesor. "A prosím, mohl byste to zopakovat, aby to slyseli i studentky v první rade?"